Interpretr čte shora dolů kód vašeho programu, a řádku po řádce jej vykonává.
Na řádcích se tedy dost často vyskytují **příkazy** - instrukce které budou doslovně naplněny.
Pro začátek si povíme o dvou důležitých příkazech:
   * Volání funkcí
   * Přiřazení

=== Volání funkcí ===
Funkce se volá tak, že napíšete její jméno, a bezprostředně za ní kulaté závorky (uzavřené). Bez mezery! Uvnitř závorek může něco být - to se použije jako **argumenty** funkce, oddělené čárkou. V Pythonu mohou být některé argumenty funkce explicitně pojmenované, pro vyšší přehlednost.

Příklady:
<code python>
 print()
 print("Ahoj svete")
 print("Po tomhle neprijde odradkovani", end="")

 input()
</code>


=== Přiřazování ===
Jeden znak rovná se je příkaz přiřazení. Má levou stranu - kam se přiřazuje, a pravou stranu - co bude přiřazeno. Na pravé straně lze počítat, vyhodnocovat, volat funkce, atp. Na levé straně ne - typicky tam patří prostě jméno **proměnné**, do které se zapíše.

<code python>
jmeno="Adam"
vek = 35
odpoved = input("Otazka")
teplota_farnheit = 70
teplota_celsius = 5/9 * teplota_farnheit - 32
</code>


=== Pojmenovávání proměnných a funkcí ===
Aby interpretr v programu správně rozpoznával co je co, jsou zde omezení na jména proměnných. Jméno proměnné nesmí začínat číslicí - musí začínat písmenkem, nebo podtržítkem. Jsou povolena pouze písmenka anglické abecedy - malá a velká, číslice a podtržítko (//A-z, 0-9, a _//).

Jména proměnných jsou case-sensitive, na velikosti písmenek záleží. Jsou tedy rozdílné proměnné //jmeno// a //Jmeno// - ideálně je nepoužívejte zároveň.


=== Základní funkce vstup a výstup ===
== Výstup ==
<code python>
print("Ahoj svete")
print("a","b", sep=":")
jmeno = "Kryšpín"
print(f"Tve jmeno je {jmeno}")

print("Za timhle nebude odradkovani", end="")
print(" = tohle se vypise na tom samem radku")

</code>
== Vstup ==
<code python>
jmeno = input()
print(jmeno)
</code>
Vyhodnocování funkce //input// zastaví program a čeká na textový vstup uživatele.

Je možné argumentem funkce //input// nechat zobrazit prompt (otázku):
<code python>
barva = input("Zadej svou oblibenou barvu:\n")
</code>

(//\n// v řetězci je speciální znak - konec řádku.)


=== Řetězce ===
Řetězec (string) je text. Z hlediska programu jde o řadu znaků (písmenek, číslic, emoji🐬...). Řada může být i velice dlouhá (vejde se bez problémů třeba celá kniha), omezuje vás jen velikost paměti počítače.
Funkce //input// vždy načte vstup od uživatele jako řetězec. Pokud zadáváte číselnou hodnotu, nevidí ji program jako číslo (42), ale jako jednotlivé číslice "4" a "2".

Je možné řetězec konvertovat na číslo pomocí funkce //int//.
<code python>
vek = int(input("Zadej svuj vek:"))
</code>


== Spojování řetězců ==
Řetězce lze spojovat:

**1) operátorem +** (neplést se sčítáním, to se děje pro čísla): ''%%"ahoj" + " svete"%%'', nebo samozřejmě i proměnné ''%%"ahoj" + jmeno%%'', pokud existuje ta daná proměnná a obsahuje řetězec. Proměnné lze použít všude:
<code python>
pozdrav = "Ahoj"
jmeno = input("Zadej jmeno:")
print(pozdrav + " " + jmeno)
</code>


**2) Více parametrů funkce //print//**. Výchozí oddělovač je mezera, lze změnit parametrem ''%%sep%%''

Zde lze použít číslo, překonvertuje se na řetězec (v desítkové soustavě)
<code python>
print("ahoj","svete","jak","se","vede")
print("Řádek CSV tabulky","Adam",35, sep=",")
</code>

**3) Použitím f-řetězce**

Zde lze použít číslo, překonvertuje se na řetězec (v desítkové soustavě)
<code python>
jmeno = "Adam"
vek = 51
print(f"Ahoj {jmeno}, je ti prave {vek} let")
</code>